Nejobvyklejším a nejnápadnějším příznakem depresivní poruchy je změna nálady.
Smutek: Typické jsou prožitky smutku, bezradnosti a bezmoci. I zdravý člověk bývá smutný, když ztratí někoho blízkého, když se mu něco nepodaří nebo když se mu nedaří naplňovat život podle svých představ. V depresi je však smutek hlubší, trvá delší dobu a výrazně brání v aktivitách běžného života.
Strach: Depresivní člověk mívá strach o sebe a své nejbližší, strach z vlastní nedostatečnosti a selhání, z odmítnutí druhých, z trestu za domnělá provinění. Má strach, že se nikdy z deprese nedostane.
Úzkost: Úzkost je strach, který nemá předmět. Je to pocit psychického napětí spojeného s očekáváním něčeho nepříjemného. Na rozdíl od strachu, který pudí k útěku, vede úzkost ke strnulosti, protože člověk neví, před čím utíkat.
Podrážděnost: Člověk trpící depresivní poruchou často reaguje lítostí nebo hněvem na podněty, které dříve nechával bez povšimnutí.
Ztráta radosti a potěšení: Člověk trpící depresí často ztrácí schopnost prožívat s radostí aktivity, které jej dříve těšily. Ztrácí zájem o tyto činnosti, o sebe a své okolí.
Beznaděj: Nemožnost překonat depresi a úzkost vlastními silami vede k prožitkům bezmoci a beznaděje.