Zdravotní důsledky kouření

NIKOTIN

• Nikotin způsobuje aktivaci sympatiku, vegetativního nervstva a nadledvin (vyplavení adrenalinu a noradrenalinu) a následně stažení cév (vazokonstrikci). Po vykouření každé cigarety trvá vazokonstrikce cca 30-45 minut. Stejný mechanismus zrychlí srdeční tepovou frekvenci, minutový srdeční objem a nároky srdce na přísun kyslíku a živin. Výsledkem je nedostatečný přísun kyslíku a živin do postižených tkání (mozek, kůže, podkoží, srdce, pánev, páteř), který může způsobit např. poruchy soustředění, záněty dásní spojené se zápachem z úst, poruchy erekce a plodnosti.

• Nikotin ochromuje fyziologický pohyb řasinek epitelu dýchacích cest. Postupně dochází k vymizení řasinkového epitelu v dolních cestách dýchacích (DCD). Problém s čištěním DCD od prachu a hlenu způsobuje častější infekce, které často přecházejí do chronicity.

OXID UHELNATÝ

• Vdechovaný oxid uhelnatý (CO) se váže na hemoglobin a tím sníží jeho fyziologickou kapacitu pro přenos kyslíku. Karbonyl hemoglobinu (COHb) je v krvi u nekuřáků do 1%,  slabých kuřáků 2%,  silných kuřáků až 12%. Fyziologické hodnoty se upravují až po 6 – 8 hodinách nekouření.

KARCINOGENY

• Přítomnost asi stovky karcinogenů a mutagenů v cigaretovém kouři spolu s chronickým zánětem průdušek běžným u kuřáků znamená zvýšené riziko vzniku karcinomu plic, které je až o 95% vyšší než u nekuřáka.

• Látky inhalované z kouře se v organismu metabolicky aktivují za vzniku volných kyslíkových radikálů, které vyvolávají oxidativní stres. Ten je společně s opakovanou vazokonstrikcí  považován za hlavní příčinu degenerativních změn (zhoubné bujení, ateroskleróza, katarakta) a stárnutí, které jsou častější u kuřáků než u nekuřáků.