Hodnotový systém naší společnosti je prodchnut vírou v to, že žádoucí je mít úspěch. Člověk, který dosahuje úspěchů, se v optimálním případě dočká i odměny a  prožívá uspokojení v životě. Avšak řada lidí, kteří se plně ztotožní s etikou úspěšnosti, se v okamžiku, kdy jsou vystaveni zkoušce, zmocňuje taková úzkost, že nepodávají ani své obvyklé výkony a tak vlastně porážejí sami sebe. Ne všichni vysoce motivovaní lidé však propadají zkouškové úzkosti. Základní rozdíl spočívá v iracionálním požadavku „Musím to dokázat!“, jehož logickým vyústěním je pak závěr „Nesnesu, aby se mi to nepodařilo…“